Monocyty
Monocyty – co to je?
Monocyty jsou velké bílé krvinky (leukocyty) patřící do vrozené imunity. Vznikají v kostní dřeni a v krvi kolují obvykle 1–3 dny, poté přecházejí do tkání, kde se mění na makrofágy nebo dendritické buňky. Jejich hlavním úkolem je rozpoznávání, pohlcování a likvidace cizorodých částic, zbytků buněk a patogenů, a zároveň řízení zánětlivé odpovědi.
Typickým znakem monocytu je velké, ledvinovité jádro a schopnost aktivně migrovat z krve do místa poškození či infekce.
Jakou roli hrají monocyty v organismu?
Monocyty jsou klíčové pro dlouhodobější a řízenou imunitní reakci. Po přeměně v tkáních:
fagocytují bakterie, viry a poškozené buňky
spouštějí a modulují zánět pomocí cytokinů
předkládají antigeny dalším imunitním buňkám
podílejí se na hojení tkání a obnově poškozených struktur
Zvýšený počet monocytů (monocytóza) se často objevuje u chronických zánětů, infekcí, autoimunitních onemocněnínebo při regeneraci po akutním zánětu. Naopak snížené hodnoty mohou souviset s útlumem kostní dřeně nebo některými závažnými stavy.