Víte, že... tělo má systém, který dokáže „vypnout“ bolest po úrazu – tzv. stresovou analgezii?

Když se člověk ocitne v akutním nebezpečí, tělo dokáže udělat něco neuvěřitelného: na krátkou dobu vypne vnímání bolesti. Tento mechanismus se nazývá stresová analgezie a je to jeden z nejdůmyslnějších obranných systémů, jaké lidská biologie vytvořila. Ve chvílích, kdy jde o přežití, tělo upřednostní okamžitou akci před reakcí na bolest, která by nás normálně zastavila.

Stresová analgezie funguje díky hormonům a neuromodulátorům, které se uvolňují při šoku, náhlém strachu nebo intenzivním ohrožení. Největší roli hrají endorfiny, tedy látky podobné opioidům, které mozek vytváří přirozeně. Ty dokážou na čas zablokovat bolestivé signály v místech, kde by je normálně tělo vyhodnotilo jako varování. Je to stejný princip, díky kterému může člověk po úrazu vstát a utéct, i když má těžké zranění.

Tento efekt je tak silný, že mnoho lidí si během úrazu vůbec neuvědomí, jak vážně jsou zranění, dokud se situace nezklidní. Typickým příkladem je sportovec, který pokračuje ve hře i po prasknutí vazu, voják, který se pohybuje navzdory střelnému poranění, nebo člověk po autonehodě, který sám vyprostí spolujezdce, aniž by cítil vlastní bolest. Tělo jednoduše přepne do režimu, kde bolest není prioritou.

Jakmile nebezpečí pomine, stresová analgezie mizí stejně rychle, jako přišla. Hladina adrenalinu klesne, endorfiny se odbourají a mozek začíná znovu vyhodnocovat zranění normálním způsobem. Právě proto se bolest často objeví až po několika minutách nebo dokonce desítkách minut, kdy se člověk cítí "v bezpečí". Tento návrat bolesti je přirozený a důležitý – tělo tím signalizuje, že je čas zastavit se a regenerovat.

Důležité ale je, že stresová analgezie se týká pouze akutních, krátkých situací. Pokud člověk dlouhodobě funguje ve stresu, reakce těla je opačná – bolest se naopak může zhoršovat. Napětí svalů, stažené cévy, přetížený nervový systém a aktivovaný sympatikus vytvářejí prostředí, které bolest nejen neblokuje, ale mohou ji dokonce zesilovat. Proto chronický stres často vede k bolestem zad, hlavy, šíje nebo břicha.

Stresová analgezie je tedy fascinující ukázkou toho, jak inteligentně tělo reaguje v ohrožení. Je to nouzový režim, který nám dává několik drahocenných minut navíc. A i když ho v běžném životě nezažíváme často, pochopení tohoto mechanismu vysvětluje, proč je u poranění tak důležité sledovat stav po zklidnění – teprve tehdy tělo ukazuje skutečný rozsah toho, co se stalo.

Autor článku: Daniel Dietl - Masáže Plzeň