Víte, že... během stresu se krev přesouvá do končetin, aby tělo mohlo utéct?

Lidský organismus je vybaven starodávným ochranným mechanismem, který nám pomáhal přežít už v pravěku. Kdykoli mozek vyhodnotí, že jsme v ohrožení, spustí tzv. reakci "útok nebo útěk". Během zlomku sekundy se změní proudění krve v těle, aby byla připravena především naše svalová síla. Krev se přesouvá z vnitřních orgánů do končetin – zejména do nohou a paží –, protože v akutním stresu prioritou není trávení ani jemná motorika, ale rychlý pohyb a přežití.

Tato biologická reakce je řízena sympatickým nervovým systémem a hormonem adrenalinem. Jakmile se objeví stresor, nadledvinky vyplaví do krve adrenalin a noradrenalin. Ty okamžitě zrychlí tep, zvýší tlak a rozšíří cévy v končetinách. Současně se stáhnou cévy v trávicím traktu, kůži i některých vnitřních orgánech, aby se krev přesunula tam, kde může tělo nejrychleji vykonat fyzickou akci.

Následkem toho se během stresu mění i způsob, jakým tělo hospodaří s energií. Zvýší se hladina glukózy v krvi, uvolní se zásoby cukru z jater a svalů a tělo začne pracovat "na výkon". Právě proto si ve stresu mnoho lidí všimne, že mají rychlejší dech, napjaté svaly, studené prsty nebo pocit "motýlků v břiše". Trávicí soustava totiž dostává během stresové reakce méně krve, a tím i méně pozornosti.

V moderní době ale tato reakce přináší jeden zásadní problém – většina stresorů není fyzická. Nehoní nás predátor ani se nepotřebujeme rozběhnout na kilometr dlouhý sprint. Naše tělo však reaguje stále stejně. Adrenalin stoupá, krev se přesouvá do svalů, ale skutečný pohyb nepřijde. Energie, která byla připravená na útěk, zůstane nevyužitá a dlouhodobě může zatěžovat nervový systém i metabolismus.

Právě proto je chronický stres tak vyčerpávající. Tělo je opakovaně připravováno na něco, co se nikdy nestane. Krevní tlak zůstává vyšší, trávení nepravidelné, svaly v neustálém napětí. Tato dlouhodobá aktivace sympatiku se může projevit bolestmi zad, únavou, špatným spánkem nebo problémy s koncentrací. Když stres trvá týdny, mozek už nerozlišuje, zda jde o reálné nebezpečí.

Dobrou zprávou je, že stresovou reakci lze velmi rychle "vypnout" stimulací parasympatiku – tedy části nervového systému, která znovu vrátí krev tam, kde má být. Pomáhá pomalé dýchání, vědomá relaxace, krátká chůze, masáž, uvolnění trapézů, cvičení SM systému nebo vědomé protažení. Jakmile se tělo uklidní, krev se vrací do trávicího traktu, srdce zpomalí a organismus se přepne zpět do režimu regenerace.

Autor článku: Daniel Dietl - Masáže Plzeň