Státem hrazená rehabilitace připomíná hodinu tělocviku na základní škole
Státem hrazená rehabilitace má dobrý záměr. Pomoci lidem po úrazech, operacích nebo při chronických obtížích. Problém ale není v myšlence, nýbrž v provedení. V tom, jak vypadá běžná rehabilitační praxe, kolik času má terapeut na jednoho člověka a jaká očekávání jsou pacientům – často nevědomky – vytvářena.
Rehabilitace, která připomíná hodinu tělocviku
Velká část cviků, se kterými se lidé setkávají na státních rehabilitačních pracovištích, připomíná spíš rozcvičku na druhém stupni základní školy. Kroužení pažemi, lehké úklony, pár dřepů u židle, jednoduché cvičení na gymnastickém míči, či pár cviků na žíněnce. Ano, pohyb je lepší než žádný pohyb.
Jenže otázka zní:
Jak má takový přístup vyřešit přetíženou páteř, výhřez ploténky, skoliózu nebo chronickou bolest ramene?
U akutních stavů nebo u lidí, kteří se roky nehýbali, se může dostavit krátkodobá úleva. Bolest poleví, svaly se lehce aktivují, člověk má pocit, že se "něco děje". Jenže u dlouhodobých potíží je to často jen dočasná iluze zlepšení, která po pár týdnech zmizí.
Chronické potíže vyžadují jiný přístup
Bolesti zad, krční páteře, kyčlí nebo ramen většinou nevzniknou ze dne na den. Jsou výsledkem let špatných pohybových návyků, sedavého zaměstnání, stresu, nedostatku přirozeného pohybu a svalových dysbalancí.
A teď si položme zásadní otázku:
Jak může pár týdnů obecné rehabilitace napravit problém, který se potichu vyvíjel třeba deset let?
Nemůže. Přesto je pacientům často podsouvána představa, že "odchodí rehabilitaci" a problém se vyřeší. To je jeden z největších omylů celého systému.
Výhřez ploténky, skolióza a realita praxe
U výhřezu meziobratlové ploténky se velmi často setkávám s tím, že pacient absolvuje několik týdnů rehabilitace, bolest se mírně zlepší, a tím to končí. Nikdo mu pořádně nevysvětlí, proč se problém objevil, jak páteř funguje v zatížení a co má dělat dlouhodobě, aby se potíže nevrátily.
Podobné je to u skolióz. Místo cílené práce s hlubokým stabilizačním systémem a s osou těla dostane pacient pár obecných cviků, které sice rozhýbou tělo, ale neřeší příčinu deformace ani asymetrie.
U bolesti ramene, typicky způsobené svalovou nerovnováhou v oblasti rotátorové manžety, je situace obdobná. Bez přesné diagnostiky, bez práce s lopatkou, bez pochopení souhry svalů ramenního pletence je efekt rehabilitace minimální.
Problém není jen v systému
Bylo by nefér házet veškerou vinu pouze na systém zdravotní péče. Dílek odpovědnosti nesou i samotní pacienti. Mnozí z nich očekávají, že někdo jiný jejich problém vyřeší za ně. Že stačí přijít, odcvičit pár lekcí a bolest zmizí.
Jenže lidské tělo takto nefunguje.
Pokud člověk měsíce nebo roky necvičí, nehýbe se a zanedbává své tělo, nemůže očekávat zázrak po několika návštěvách rehabilitace. Ano, i jednoduché cviky přinesou zlepšení. Ale to zlepšení je často jen přechodné.
Krátkodobá úleva není řešení
Krátkodobá úleva je zrádná. Bolest ustoupí, člověk má pocit, že je vše v pořádku, a vrátí se ke starým návykům. Sedí u počítače, nehýbe se, nestará se o své tělo. Za pár měsíců – někdy i dřív – se bolest vrátí. Často silnější než předtím.
A koloběh se opakuje. Další rehabilitace, další krátká úleva, další návrat potíží. Tohle není léčba, to je jen oddalování problému.
Skutečná rehabilitace musí být na míru
Pokud má mít rehabilitace smysl, musí být individuální, cílená a dlouhodobá. Člověk se musí naučit cvičit přesně tak, jak jeho tělo potřebuje. Ne obecně, ne podle tabulek, ale na základě konkrétního problému.
Zásadní je také vysvětlení. Pacient musí pochopit, proč cvičí právě tyto cviky, co se v jeho těle děje a jaký má cvičení smysl. Bez pochopení totiž nepřijde dlouhodobá změna.
Deset minut denně stačí. Ale opravdu denně.
Jedna z největších pravd, kterou lidé často nechtějí slyšet, je jednoduchá:
Stačí cvičit deset minut denně. Ale každý den.
Je to stejné jako čištění zubů. Také si je nečistíme jednou týdně hodinu, ale každý den pár minut. Páteř, svaly a klouby potřebují stejnou pravidelnou a konzistentní péči.
Deset minut denně kvalitního, správně vedeného cvičení udělá za rok víc než deset rehabilitačních cyklů bez návaznosti.
SM systém jako dlouhodobé řešení
Pokud chce člověk žít dlouhodobě bez bolesti, musí vzít odpovědnost do vlastních rukou. Jedním z nejefektivnějších nástrojů, které dnes máme, je SM systém – spirální stabilizace páteře.
Ne proto, že by to byl zázračný systém, ale proto, že:
pracuje s celým tělem,
aktivuje hluboký stabilizační systém,
učí správný pohybový stereotyp,
je jednoduchý, ale zároveň velmi přesný,
je vhodný pro každodenní praxi.
SM systém není náhradou lékařské péče. Je to dlouhodobý nástroj prevence a řešení chronických potíží, který dává člověku kontrolu nad vlastním tělem.
Kdo chce výsledky, musí změnit přístup
Tvrdé tvrzení, že státem hrazená rehabilitace je zbytečná, není útokem na jednotlivé terapeuty. Je to kritika systému, který často neumožňuje skutečně kvalitní práci a zároveň vytváří falešná očekávání u pacientů.
Kdo chce dlouhodobě fungovat bez bolesti, musí:
přestat hledat rychlá řešení,
pochopit souvislosti,
přijmout pravidelnost,
a začít se o své tělo starat každý den.
Autor článku: SM systém Plzeň