Víte, že... klouby při „lupnutí“ vydávají zvuk imploze plynových bublinek v kloubní tekutině?

Lupnutí v kloubech je fenomén, který velmi dobře známe. Stačí protáhnout prsty, narovnat záda po delším sezení nebo zakroužit krkem — a ozve se jasné "křup". Mnoho lidí má okamžitě pocit, že něco "prasklo v kostech". Realita je ale úplně jiná a mnohem méně děsivá. Tento zvuk totiž nemají na svědomí kosti ani chrupavky, ale malé plynové bublinky schované v kloubní tekutině.

V každém synoviálním kloubu se nachází synoviální tekutina — hustá, kluzká látka, která vyživuje chrupavku, tlumí nárazy a snižuje tření mezi kloubními plochami. Uvnitř této tekutiny jsou přirozeně rozpuštěné plyny, především oxid uhličitý. Když kloub rychle natáhneš nebo změníš jeho pozici, tlak uvnitř kloubního pouzdra prudce poklesne. A přesně v tom okamžiku se z tekutiny uvolní malé plynové bubliny.

Mechanismus je jednoduchý: změna tlaku → vznik bubliny → její rychlá imploze. Právě tato mikroimploze vytvoří zvuk, který známe jako "lupnutí". Zajímavé je, že stejný kloub většinou nelupne dvakrát za sebou okamžitě. Přibližně 15–30 minut trvá, než se plyny znovu rozpustí v tekutině a kloub je připraven na další "zvukový efekt".

Dobrou zprávou je, že běžné lupání není samo o sobě škodlivé. Pokud není doprovázené bolestí, otokem nebo omezením pohybu, jde o naprosto normální jev, který nemá negativní vliv na chrupavky či celkovou funkci kloubu. Mýty o tom, že "křupání prstů způsobuje artrózu", nejsou podložené vědeckými důkazy.

Naopak, drobné protažení často uvolní přetížené struktury a může krátkodobě zlepšit pocit pohyblivosti. Pokud však lupání provází bolest nebo se objevuje v jednom konkrétním kloubu opakovaně, je vhodné se nechat vyšetřit — může jít o zánět, blokádu nebo přetížení měkkých tkání. Ve většině případů je ale typické "křupnutí" jen zvukem malého fyzikálního triku, který naše tělo zvládá každý den.

Autor článku: Daniel Dietl - Masáže Plzeň