Masáž není kouzelný proutek: proč bolavá záda a rameno potřebují i pohyb
Chodí ke mně lidé s velmi podobným příběhem. Už při první návštěvě zazní věta: "Bolí mě rameno" nebo "Občas mě chytí záda". V jejich hlase je slyšet naděje – a někdy i takové to tiché přání, že by po jedné masáži mohlo být všechno pryč. Jako bych měl v rukou něco magického, čím během hodiny napravím tělo, které si roky zvykalo na sezení, stres, špatný pohyb a minimum regenerace.
Masáž totiž není zázrak. Je to nástroj. Velmi účinný, příjemný a smysluplný, ale pořád jen nástroj. Stejně jako klíč sám o sobě neopraví celé auto, ani masáž sama o sobě dlouhodobě nevyřeší bolavé rameno nebo záda. Dokáže ulevit, uvolnit, dát tělu prostor se nadechnout. A to je obrovsky důležité. Jen skutečná změna většinou nezačíná na lehátku. Začíná ve chvíli, kdy si člověk řekne: "Dobře, pojďme s tím něco udělat trochu jinak."
Bolest má totiž jednu zajímavou vlastnost. Nejen že se ozve, ale často se snaží něco sdělit. Neříká, že je tělo rozbité nebo slabé. Spíš upozorňuje, že se dlouhodobě snaží zvládat něco, co už je nad jeho kapacity. Tělo je mimochodem neuvěřitelně chytré. Umí se přizpůsobit skoro všemu. Dokonce i špatným podmínkám. A právě tehdy si občas řekne o pozornost formou bolesti.
Bolavé rameno tak většinou není jen o rameni. A bolavá záda nejsou jen o bedrech. Jsou o tom, jak stojíme, jak sedíme, jak dýcháme, jak se hýbeme – a hlavně jak dlouho tyto návyky opakujeme. Masáží dokážu uvolnit zatuhlé svaly, zlepšit prokrvení a snížit napětí. To je skvělý základ. Bez toho by se cvičilo mnohem hůř. Ale pokud by masáž byla jediným řešením, bolest by se nevracela. Jenže ona se často vrací. Ne proto, že by masáž nefungovala, ale proto, že tělo se vrací ke stejným pohybovým vzorcům.
A tady přichází na řadu další dílek skládačky. Pohyb. Ne náhodný, ne chaotický, ale cílený, vědomý a systematický. V mém případě SM systém – spirální stabilizace páteře. Metoda, která neučí tělo silou, ale chytře. Nejde o dřinu ani o výkony. Jde o spolupráci s vlastním tělem a o návrat k pohybu, který mu dává smysl.
Když s klientem začneme cvičit, často slyším: "To vypadá jednoduše." A má pravdu. Vypadá. A právě v té jednoduchosti je ukrytá síla. SM systém učí tělo znovu zapojovat svaly, které mají pracovat, a naopak ulevit těm, které už toho mají dlouhodobě dost. Učí páteř stabilitě, ale zároveň lehkosti. A hlavně – dává odpovědnost zpět do rukou klienta. V tom nejlepším slova smyslu.
Tady se totiž nenápadně mění role. Ve chvíli, kdy vám ukážu, jak cvičit, které cviky jsou pro vás vhodné a které teď naopak vynechat, končí představa, že vás někdo "opraví". A začíná něco mnohem zajímavějšího – péče o vlastní tělo. Ne dokonale. Ne fanaticky. Ale pravidelně, rozumně a s respektem k sobě.
Masáž v tomhle procesu zůstává důležitá. Ne jako rychlá náplast, ale jako chytrá příprava. Uvolněné svaly dovolí cvičit v plném rozsahu, s menším odporem a lepším vnímáním pohybu. Masáž a cvičení si nekonkurují. Jsou tým. Každé má své místo. Společně dávají mnohem větší smysl než každé zvlášť.
Někteří lidé si časem uvědomí, že uzdravení není pasivní proces. Že nestačí přijít jednou za čas a "nechat se spravit". A pak jsou tu ti druzí – ti, kteří v tom objeví něco navíc. Pochopí, že tělo není protivník, ale parťák. Že bolest není trest, ale zpráva. A že když se naučí s tělem spolupracovat, může se změnit mnohem víc než jen rameno nebo záda.