Čtyřhranný sval bederní (quadratus lumborum): anatomie, funkce a bolest

Čtyřhranný sval bederní (musculus quadratus lumborum) patří mezi nejdůležitější hluboké svaly dolní části zad. Přesto o něm mnoho lidí nikdy neslyšelo — dokud nezačne bolet. Leží hluboko v oblasti beder mezi páteří a pánví a výrazně se podílí na stabilitě trupu, dýchání i přenášení sil při chůzi. Pokud je přetížený nebo stažený, často se jeho potíže mylně považují za "bloklá záda" nebo problém s ploténkou.

Začátek svalu je na hřebeni kosti kyčelní (crista iliaca) a na iliolumbálním vazu. Svalová vlákna směřují vzhůru a upínají se na dolní okraj 12. žebra a na příčné výběžky bederních obratlů L1–L4 (někdy až L5). Díky tomuto průběhu propojuje pánev, bederní páteř a hrudní koš. Anatomicky jde o hluboký stabilizační sval, který pracuje téměř nepřetržitě při stoji i sedu.

Hlavní funkcí čtyřhranného svalu bederního je úklon trupu do strany (lateroflexe). Při jednostranné aktivaci naklání trup k aktivní straně, při oboustranné aktivaci pomáhá stabilizovat bederní páteř. Významnou roli hraje také při dýchání — fixuje 12. žebro při nádechu a výdechu, takže spolupracuje s bránicí. Podílí se i na stabilitě při chůzi a běhu, kdy brání nadměrnému "propadání" pánve na jedné straně.

Inervace probíhá z předních větví míšních nervů Th12–L4 (někdy L5) přes bederní pletenec. Tendence tohoto svalu je spíše ke zkrácení a zvýšenému napětí, hlavně u lidí, kteří dlouho sedí, stojí s váhou na jedné noze nebo často zvedají břemena jednostranně. Typické jsou také spoušťové body (trigger points), které mohou přenášet bolest do beder, hýždě i oblasti kyčle. Často se zapojuje přetěžově, když nepracuje správně hluboký stabilizační systém.

Z praktického hlediska je důležité vědět, že čtyřhranný sval bederní je uložen velmi hluboko. U štíhlejších osob ho lze částečně ovlivnit hloubkovou terapií, ale i tak jde o technicky náročnou oblast. U lidí s větším množstvím podkožního tuku se k němu manuální technikou prakticky nelze dostat a přímé namasírování není reálně možné. V takových případech je klíčovou cestou práce přes pohyb — především cílené protažení. Nejlépe funguje kombinace úklonu trupu do strany s mírným současným předklonem, která sval dostane do efektivní délky.

Nejvíce mu škodí dlouhodobé jednostranné zatížení — nošení tašky na jednom rameni, vytočený sed u počítače, spaní stále na jedné straně bez opory, časté jednostranné sporty nebo silový trénink bez kompenzace. Problémem je také chronický stres a povrchové dýchání do hrudníku, protože sval pak přebírá část stabilizační funkce místo správné souhry s bránicí a břišní stěnou. Riziková je i kombinace slabých břišních svalů a ztuhlých vzpřimovačů páteře.

Péče o čtyřhranný sval bederní zahrnuje pravidelné protahování do úklonu, dechová cvičení s aktivací bránice, cílené stabilizační cviky a kvalitní měkké techniky — například terapeutickou masáž nebo práci s trigger pointy tam, kde je dostupná. Velmi účinné jsou také metody aktivní stabilizace páteře, jako je SM systém, kde se sval zapojuje ve správných svalových řetězcích. Důležité je nejen uvolnění, ale i následné naučení správné aktivace v pohybu.

Autor: Masáže Plzeň