Dramatický nárůst autoimunitních onemocnění u dětí
Dramatický nárůst autoimunitních onemocnění v posledních pár letech je často spojován s tzv. hygienickou hypotézou. Tato teorie vysvětluje, že moderní životní styl, zahrnující nadměrnou hygienu, sterilní prostředí a omezený kontakt s mikroorganismy, může negativně ovlivnit vývoj imunitního systému, zejména u malých dětí. Imunitní systém potřebuje ke správnému vývoji interakci s bakteriemi, viry a dalšími antigeny z okolního prostředí. Pokud je tato expozice omezena, například nadměrným užíváním dezinfekce, antibiotik nebo přehnanou sterilností, může imunitní systém reagovat přehnaně na běžné podněty, což vede k alergiím, nebo dokonce začne napadat vlastní tělo, což je podstatou autoimunitních chorob, jako je diabetes 1. typu či revmatoidní artritida, systémový lupus, ulcerózní kolitida, celiakie, lupénka.
Moderní společnost nabízí celou řadu faktorů, které mohou k těmto problémům přispívat. Děti tráví méně času venku v přírodě, kde by mohly přijít do kontaktu s různorodými mikroorganismy. Rodiny bývají menší a děti mají méně příležitostí ke sdílení bakterií s vrstevníky, což bývalo běžné v minulosti. Strava moderní doby, která je často bohatá na průmyslově zpracované potraviny a chudá na vlákninu, může také narušit střevní mikrobiom, klíčový pro správnou funkci imunitního systému. Navíc nadměrné užívání antibiotik a dezinfekčních prostředků snižuje rozmanitost mikrobiomu, což může mít dlouhodobé dopady na zdraví.
Řešením je najít rovnováhu mezi hygienou a přirozeným kontaktem s prostředím. Děti by měly trávit více času venku, v přírodě, a nebát se občasného kontaktu se "špínou". Přirozený vývoj imunitního systému může podpořit také pestrá a zdravá strava bohatá na vlákninu a fermentované potraviny. Antibiotika by se měla používat pouze tehdy, když jsou skutečně nezbytná. Moderní opatření, která výrazně snížila výskyt infekčních nemocí, jsou zásadní, ale jejich vedlejší dopady na vývoj imunity naznačují, že sterilní prostředí není vždy prospěšné. Najít rovnováhu mezi hygienou a přirozeným vývojem imunity je proto klíčové.
1. Pozor na přehnanou hygienu
Nadměrná hygiena může narušit přirozený kontakt s mikroorganismy, které jsou důležité pro budování silného a vyváženého imunitního systému. Doporučuje se například nevyhýbat se zcela kontaktu s přírodou, jako je hraní venku, práce s půdou nebo kontakt se zvířaty. Zároveň není nutné sterilizovat každý povrch v domácnosti, protože běžné bakterie pomáhají imunitnímu systému zůstat v rovnováze.
2. Konzumace fermentovaných potravin
Fermentované potraviny, jako je kysané zelí, kefír, jogurty, miso nebo kimchi, obsahují přírodní probiotika, která podporují zdraví střevní mikrobioty. Střevní mikrobiom hraje klíčovou roli ve fungování imunitního systému, a jeho podpora fermentovanými potravinami pomáhá zlepšovat odolnost vůči zánětům a autoimunitním reakcím.
3. Potraviny bohaté na vlákninu
Strava s vysokým obsahem vlákniny, například celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina a ovoce, podporuje růst prospěšných bakterií ve střevech. Tyto bakterie produkují látky, jako jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které mají protizánětlivé účinky a chrání před rozvojem chronických onemocnění.
4. Jednou ročně probiotická kúra
Širokospektrální probiotika mohou pomoci obnovit rovnováhu střevní mikroflóry, zejména po užívání antibiotik, stresovém období nebo změnách ve stravě. Probiotická kúra jednou ročně může být dobrým doplňkem, ale měla by být spojena s konzumací prebiotik (např. vláknina, banány, česnek), která podporují růst těchto "dobrých" bakterií.
5. Pozor na chemii v potravinách
Chemické látky v průmyslově zpracovaných potravinách, jako jsou konzervanty, umělá sladidla, barviva nebo emulgátory, mohou negativně ovlivňovat střevní mikrobiom a imunitní systém. Snažte se preferovat co nejpřirozenější potraviny, minimálně zpracované, ideálně lokální a sezónní.
Autor článku: Daniel Dietl - Masáže Plzeˇn a cvičení SM Systém